Pod Horou osudu

Po nasycení se kulturou ve Wellingtonu jsme se nechali vysadit u Národního parku Tongariro. Původně jsme si chtěli projít Tongariro CrossingRoud the Mountain Track. Sopka Tongariro se ale rozhodla, že po 150 letech buchne. Balvan vymrštěný z vulkánu zasáhl jednu z chat na treku a sever okruhu zasypal popel. Kolem hory Ruapehu prý dlouho nikdo nešel, padal sníh a DOC nám při telefonické konzultaci nedoporučil okruh projít.
Celý příspěvek

Hory, jezera a moře

Po trampování na Stewartově ostrově jsme pár dní odpočívali v Invercargillu. Což znamenalo praní a sušení výzbroje a výstroje, dívání se na filmy (Howl’s Moving Castle, The Help, Life During Wartime) a vaření. Dokonce jsme se pokusili i pravou novozélandskou jehnečí kýtu a myslíme, že se nám docela povedla (recept můžeme na požádání poslat).

Celý příspěvek

Tam, kde kiwi dává dobrou noc

Ráno v pátek 13. července jsme málem uvěřili pověře o nešťastném dni. Potřebovali jsme dostopovat do 30 km vzdáleného Bluffu a stihnout ranní trajekt na Stewart Island. Samozřejmě se nezadařilo. Na ostrov jsme naštěstí odjeli odpoledním trajektem a vydali se na severní okruh, který vede po pobřeží severní poloviny ostrova. Okruh měří 115 km, ale pouze 15 km vede po plážích.
Celý příspěvek

Orang utan a orang belanda

IMG_2887.JPG

Poslední týden na Borneu jsme strávili ve městě Kuching a v jeho okolí. Město se může pochlubit několika budovami z koloniálního období, zaprášeným muzeem a hlavně nepřeberným množstvím soch koček (často nevalné umělecké kvality). Číči zdobí veřejná prostranství a skoro každý kruhový objezd. Jméno města totiž v malajstině znamená „kočka“.
Celý příspěvek

Pozdrav z Kundasangu

Zdravíme vás z podhůří nejvyšší hory v jihovýchodní Asii. Našimi hostiteli jsou Yong a Lili, kteří vlastní malý hotýlek ve vsi nedaleko Kundasangu. Užíváme si opravdového luxusu. Spolu s dalším párem couchsurferů (cyklisté, sedm let na cestě) obýváme malý domeček s výhledem na Mt. Kinabalu. V příkopech tu rostou orchideje a je velmi pravděpodobné, že některé z nich jsou lokální endemity. Večer se tu potulují obří brouci a pestrobarevné můry. Také tu je příjemné klima. Po třech horkých dnech v Kota Kinabalu, je zdejší chladný vzduch velmi osvěžující. Zítra ale nejspíš pojedeme zpět do rozpálené nížiny, směrem na jih. Naším dalším cílem bude Tenom, kde chceme navštívit „Agricultural Park“.

Tchaj-wan, sladký Tchaj-wan

Neodpustíme si ještě jeden chvalozpěv na ostrov tvaru sladké brambory. Na našem poměrně snadném a příjemném cestování po Tchaj-wanu se velkou měrou podíleli příjemní lidé, které jsme potkávali. Místní aboriginci jsou příbuzní s Maori a dalšími polynézskymi národy. Velké části obyvatel ostrova koluje v žilách více či méně domorodé krve. To pravděpodobně přispívá k jejich příjemné povaze a humoru. Na stopu se nám nejednou stalo, že nás řidič zavezl přesně tam, kam jsme potřebovali, přestože si sám zajel. Navíc nám ještě nabalil nějakou svačinu.